AD

A je to tady. Končí prázdniny. Nechápu, proč tak rychle vždy utečou. Vlastně....chápu. Tohle zní jako  dost nudné klišé. Nuda
 Zítra se naposledy vyspím do růžova. Líbezný spánek. Potřebný spánek. Klidný spánek. Probuzení do krásného dne.  A od pondělí najedu na školní kolotoč plný stereotypů.  Což mi připomíná, že je třeba si řádně nachystat nějaké to smuteční oblečení do školy. Největší vtip spočívá v tom, že v mém šatníku se skoro nic černého nenachází. Divné. Stejně jako tam nenajdete (zatím)  žádnou jednobarevnou  červenou barvu. Asi je to averze na jednu vyučující, která každý den ve svém outfitu, nesmí zapomenout na červený prvek. Přinejhorším jsou to červené šaty. Přinejlepším úzký opasek. Oděný ďábel. Matematický ďábel.

 Už mě nebaví být ani na intru. Ta nemožnost útěku. Chybí mi čerstvý vzduch, příroda, rodina, kamarádi. Fakt nuda. Byla jsem trubka, když jsem si vybírala školu. Teď bych se rozhodla nejspíš jinak. No, ještě dva roku. Doufám v to, že dám maturitu. Prosím, prosím, prosííím.

  Vzhledem k tomu, že je přeci jen ten nový rok, tak bych ráda něco změnila. Potlesk, prosím. To tady dlouho nebylo. Ty přání jsou reálné. Tudíž bych je ráda stihla do konce března. Nebudu psát samotný článek. Stačí tohle. Takže, co jsou mé body?

•  Použít poukázku a nakoupit si věci, které chci
• Navštívit kosmetičku
• Udělat si nové kamarády. Mám perfektní nápad. Tak jen se k tomu dokopat. A s novou kamarádkou bych třeba ráda:
• navštívila sportovní centrum

Docela reálná přání, ne? Snad se za daří.
Co vy? Jak se máte?
Žijte a přežijte školu, whatever.